KOLEKTIVNÍ CHATA VOL. 1  - VYSOČINA, ÚNOR 2025

Když se zastavíš, vznikne prostor být spolu.

Kolektivní chata začala úplně nenápadně. Domluvili jsme se v devíti lidech, zarezervovali chatu na Vysočině v Křižánkách a vyrazili. V tu chvíli jsme ještě netušili, že se z toho stane místo, ke kterému se budeme chtít vracet. Hned po prvním večeru bylo jasné, že to nebude naposled.

Po příjezdu jsme si dali chvíli na aklimatizaci. Všude kolem ležel sníh a celé místo působilo až neskutečně klidně. Chata stála téměř na samotě, zvenku vypadala jako typická horská chalupa a hned vedle ní byl zamrzlý rybníček. Právě tyhle detaily vytváří atmosféru, která tě zpomalí hned po vystoupení z auta.
Celý víkend byl o regeneraci, pohybu, přátelství a přirozeném propojení lidí. Přijeli i kamarádi kamarádů, někdo dorazil s novým partnerem. Bez očekávání, bez tlaku. Jen otevřený prostor být spolu.

V pátek jsme roztopili krb, aby se chata pořádně vyhřála, a zároveň jsme rozehřáli i saunu, která k ní patřila. Vedle ní byl ochlazovací bazének. Kompletně zamrzlý. Led jsme museli rozbít, abychom do něj vůbec mohli vlézt. Studený šok, který tě okamžitě vrátí do přítomnosti.
Večer plynul přirozeně. Střídali jsme saunu, ochlazování a hluboký relax. Díky tomu, že pár z nás má masérský kurz, jsme si navzájem dopřáli pořádné masáže. K tomu deskové hry, smích a pocit, že nikam nespěcháš.
Ráno se vstávalo poměrně brzy. Náš parťák Kulči, o kterém tady rozhodně nečteš naposled, připravil originální snídani. Vajíčka na sladko s kokosem, banánem a dalšími surovinami. Něco, co bys nečekal. Překvapivě to fungovalo. Bylo to fakt dobrý.
Po snídani jsme oblékli sportovní věci a vyrazili na kolektivní procházku dlouhou zhruba dvacet kilometrů. Ideální tempo, spousta rozhovorů, smíchu a času jeden pro druhého. Cesta ubíhala sama.
Po návratu na chatu si někdo nazul brusle a vyrazil na rybník, jiní vytáhli posilovací náčiní a dali si kruhový trénink. Odpoledne znovu patřilo sauně a večer přišla odměna v podobě steaků od Honzy. Připravit steaky pro devět hladových krků najednou není maličkost a Honza si s tím dal opravdu práci.
Večer jsme zakončili deskovkami a klidem, který se nedá úplně popsat. Jen zažít.
V neděli ráno si někteří z nás ještě vyběhli, pak už následil úklid chaty a pomalá příprava na cestu domů. 

Byl to víkend, který měl přesně to, co jsme potřebovali. Regeneraci, pohyb a smích. 
Další kolektivní chata proběhne opět v Křižánkách. Tentokrát bude víc zaměřená na sport, běh a posilování. Takové malé soustředění, ale pořád ve stejném duchu. 

Jestli tě to láká a chceš být u toho, jsi vítán.

Living it together ⚡️